Od první myšlenky až po Muzeum hraček Ostrava

NEJDŘÍVE PŘIŠEL NÁPAD…

Několikrát jsme si před více léty povídali s Jarkem Nohavicou o našich sběratelských vášních a stejné lásce ke starým věcem obecně. Sám od sebe přišel nápad, že je škoda to vše, co už máme, schovávat jen tak doma a nerozdělit se o tu radost s ostatními.

Počátkem roku 2013 jsme začali myšlenky o novém projektu utřiďovat, až jsme dospěli k trochu revoluční myšlence, udělat muzeum někde v nákupním centru. Začali jsme se tedy řídit heslem ,,Nejdou-li lidé do muzea, musí muzeum mezi lidi.“ V různých ostravských nákupních centrech se k myšlence postavili různě až podivně a někde i dost nechápavě, pouze v OC LASO byla podpora ze strany paní ředitelky i vedení od počátku jen kladná. LASO tedy u nás po několika trapných peripetiích v jiných nákupních centrech nakonec zvítězilo a doufali jsme a věřili, že to alespoň trochu pomůže oživení centra Ostravy.

…PO NÁPADU PŘIŠLA VÝSTAVBA…

Po podepsání nájemní smlouvy s OC LASO začalo budování muzea. Nejdříve bylo potřeba utřídit myšlenky pro vzhled a dispozice, vše hodit na papír a řádně naplánovat postupy jednotlivých prací. Poté se přešlo na fyzickou práci, manažerské vyjednávání s dodavateli různých řemeslných prací a samozřejmě připravování expozic samotných. Po třech měsících téměř nepřetržitých prací všeho druhu bylo vše připraveno k otevření.

…PO DOSTAVENÍ PŘIŠLO OTEVŘENÍ…

5. 5. v 5 hodin roku 2014, tedy samozřejmě v 5 odpoledne, muzeum slavnostně otevřel svým minikoncertem spoluzakladatel a podporovatel Jarek Nohavica. V den premiéry navštívilo muzeum několik stovek lidí a návštěvy následovaly i poté. Z vyhodnocení prvních čtyř měsíců našeho fungování vyšla průměrná měsíční návštěvnost kolem 1000 lidí. Na to, si myslíme, můžeme být hrdí a máme za to, že se nám podařilo splnit náš cíl, kterým bylo vytvořit Ostravě muzeum hraček, které město za celou svou historii (pokud je nám dobře známo) ještě nikdy nemělo, a také aktuálně pomoci oživení centra města, které v posledních málo letech údajně kapku skomíralo.

Dodejme také, že bez Jarka, který není jen perfektní písničkář a to vše kolem, ale taky super ,,obyčejný chlap“, který je vlastně tou svou moudrou obyčejností absolutně ,,neobyčejný“, by to nastartování bylo mnohem těžší. S takovým člověkem se nám to podařilo vybudovat tak, že je nyní muzeum přínosem potěšení i vzdělání každému bez ohledu na věk.

V plánu máme ještě hóódně zajímavých aktivit, souvisejících s tímto muzeem, ale ty budou přicházet postupně s časem…